Všichni se těšíme, zda 11. listopadu přijede Martin na bílém koni. Na tento den připadá také jedno významné výročí. Právě 11. listopadu v 11. hod. bylo uzavřeno příměří a ukončena 1. světová válka. Ve Velké Británii si od r. 1919 tuto událost připomínají 2 minutami ticha přesně ve stejnou dobu. V r. 1921 se přidal symbol vlčích máků. Někde se uvádí, že právě proto, že pole byla poseta těly mrtvých, stejně jako v míru květy vlčích máků. Na stránkách vojáků jsem našla jiné vysvětlení: O symboliku vlčího máku se nevědomky zasloužil vojenský lékař podplukovník John McCrae z kanadského Ontaria, který v první světové válce sloužil v Evropě. Ačkoliv byl vojenským chirurgem, na útrapy a bolest raněných vojáků si nemohl zvyknout. Svoji bolest mírnil psaním básní. Zvláště se ho dotkla smrt přítele a bývalého žáka poručíka Alexise Helmera. Očitý svědek seržant Cyril Allison popsal, že toho rána, kdy vál jemný východní vítr, se vlčí máky mezi hroby jakoby vlnily. John McCrae svou bolest vepsal do básně, ale papírek s ní zahodil. Kolemjdoucí důstojník jej však zvedl a poslal do Anglie. Časopis Punch publikoval báseň 8. prosince 1915. Tradice nošení vlčího máku se John McCrae nedožil, padl před koncem války.
Den válečných veteránů se začal slavit nejprve v západní Evropě, od r. 2004 se přidala k oslavám i Česká republika. Žáci prvního stupně naší ZŠ si tyto významné události také připomněli a každý žák mohl symbolicky vymalovat jeden kvítek a přidat ho na nástěnku věnovanou právě padlým i přeživším vojákům v 1. světové válce. Nezapomeňme ani my ...
učitelé prvního stupně ZŠ