Pilíře programu

  • /
  • /
  • /
      • ZÁKLADNÍ PILÍŘE PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ VE TŘÍDÁCH

        S ROZŠÍŘENOU VÝUKOU ANGLIČTINY A MATEMATIKY:

         

        Platné od okamžiku navázání spolupráce se Světem vzdělání, z. s., tj. od 1. 9. 2016

        1. Probíhá od I. do V. ročníku.

        2. Studijní program ERIN byl od 1. 9. 2016 rozšířen nabídkou kurzů:

        Přehled kurzů, hodin, které nejsou vyučovány v běžných třídách:

        1. a 2. třída: 1 hodina týdně angličtina – konverzace, 1h týdně Angličtina s rodilým

        mluvčím, 1 h týdně Logika, 1 h týdně - speciální předmět Obohacení, 1h týdně

        Osobnostně sociální rozvoj, 1 hodina týdně člověk a svět - rozšiřující.

        3. a 4. třída: 1 h Angličtina konverzace, 1h Angličtina s rodilým mluvčím, 1 h Logika, 1 h

        Programování, 1h Obohacení, 1h Osobnostně sociální rozvoj.

        Z těchto 6 hodin zajišťuje Spolek 5, hodina Obohacení je v rámci školního učebního plánu.

        3. Využívání dlouholetých zkušeností pedagogického sboru s rozvojem nadání a talentu.

        4. Angličtinu bude vyučovat profesionální lektor (2h týdně) a rodilý mluvčí (1h týdně), jejichž

        výuka bude systematicky směřovat k certifikovaným zkouškám Cambridge English YLE.

        5. Matematika vyučována Hejného metodou, která rozvíjí logické a kritické myšlení.

        6. Navíc Logika (1 hodina týdně), od III. ročníku i Programování (1 hodina týdně)

        7. Navíc Osobnostní a sociální rozvoj (1 hodina týdně)

        8. Financování nadstandardních výukových hodin, učebnic, materiálů a vzdělávání pedagogů je

        realizováno z měsíčních příspěvků rodičů.

        9. Rozšíření všeobecného rozhledu dětí formou exkurzí, besed, výletů, projektově orientované

        výuky.

        10. Atmosféra vzájemného respektu mezi rodiči a učitelem, individuálního přístupu k rozvoji žáků

        a otevřené komunikace.


         

        TEORETICKÁ VÝCHODISKA PROGRAMU ERIN

        Současná paradigmata pro vzdělávání

        (v závorce jsou uvedena tradiční paradigmata)

        Zaměření na učení, zaměření na proces poznávání, učit se učit (zaměření na výuku, učení

        řízené pouze učitelem)

        - Zaměření na celek, primární zaměření na myšlení (zaměření na části, izolace dovedností a

        znalostí)

        - Studenti jsou aktivní účastníci a spolutvůrci (žáci jako pasivní „přijímače“)

        - Učitelé průvodci, facilitátoři (učitel jako informátor)

        - Výuka různými a propojenými učebními styly (zaměření na rozvoj inteligence)

        - Učební v souvislosti s vnějším světem (učení bez ohledu na okolní svět)

        Čtení, psaní, myšlení a komunikování napříč celým kurikulem (jazyk jako oddělená

        dovednost, rozvíjená jen ve svém předmětu)

        - Řešení s otevřeným koncem a široká nerutinní řešení (na otázku je jediná správná odpověď,

        zaměření se na korektnost)

        Multikultura a globalizace (zaměření se na západní kulturu)

        - Sdílený rozvoj cílů a kritérií postupu (kritéria a cíle jsou dávány učitelem, který neposkytuje

        prostor pro vstup ostatních aktérů výuky)

        - Testování schopnosti použít naučené (primární zaměření na výsledek a obsah)

        Učení jako sociální aktivita – spolupráce, která v sobě zahrnuje i učení, učení řízené společně

        s učitelem a studenty a jejich potřebami (učení jako individuální aktivita),

        - Upřednostňování heterogenních skupin (převaha homogenních skupin)


         

        VÝSTUPY PROJEKTU

        - Třída s rozšířenou výukou angličtiny a matematiky v každém ročníku I. stupně

        Zpracované kurikulum pro tyto třídy v hlavních předmětech (Jč, M, Čls, Aj, Obohacení) je

        součástí ŠVP. Koncepci ostatních (zájmových) předmětů zpracují vyučující lektoři

        v součinnosti s vedením školy a Spolku. (Logika, Programování, Osobnostně sociální rozvoj).

        Pracovní setkání kooperujících škol 1x ročně

        Prezentace ročníkových prací žáků IV. - V. ročníku s účastí zák. zástupců a veřejnosti

        Účast žáků zapojených v projektu na nejméně 1 soutěži (např. logická olympiáda, soutěže v

        šachu, matematické prezentační soutěže, pěvecké, výtvarné aj.)


         

        ANGLICKÝ JAZYK

        - V běžné třídě se učí v I. a II. ročníku 1 hodinu týdně, od III. ročníku pak 3 hodiny týdně. Třídy ERIN

        mají v I. a II. ročníku 1 hodinu angličtiny a k tomu 1 hodinu anglické konverzace a 1 hodinu

        konverzace s rodilým mluvčím. Tj. celkem 3 hodiny angličtiny týdně.

        - Ve III. a IV. ročníku mají třídy ERIN stejně jako běžné třídy již 3 hodiny angličtiny, k nim se přidává

        navíc 1 hodina angličtiny konverzace a 1 hodina angličtin s rodilým mluvčím, mají tedy celkem 5

        hodin angličtiny týdně.


         

        OSOBNOSTNĚ SOCIÁLNÍ ROZVOJ

        - V hodinách osobnostního rozvoje dbáme na klima ve třídě, pracujeme s emocemi dětí a

        snažíme se přispět k jejich výchově v dobré lidi.

        - Zaměřujeme se na rozvoj osobnosti, sociálních dovedností a morálních postojů žáků.

        Používají se praktické prožitkové metody vyučování. Je to příležitost k rozvíjení osobnosti

        žáků a dobrých mezilidských vztahů ve třídě, ale jde také současně i o základní podmínku

        efektivního vyučování.

        - Oporou pro výuku jsou mj. zakoupené publikace Ferda a jeho mouchy (Dostálová M.,

        Jančiová S., Vlčková H., Scio, 2013, Etická výchova (Trčková K., Zemanová R., 2014),

        Ze zápisů v třídních knihách (2018-2019) uvádíme jako příklady následující témata:

        Pravidla třídy, Revize pravidel, Jsem jedinečná bytost, Dobrá práce – pocit radosti, Osobní vlastnictví,

        Autorská práva – zacházení s cizími věcmi, Moje národnost – hrdost, Sounáležitost a kamarádství,

        Sebevědomí žáků – jeho posilování, Tréning pozornosti a aktivizační činnosti, Sebeúcta, Řešení

        konfliktů – modelové situace, Hry na podporu spolupráce, Tvořivost, Hraní rolí – moje pocity ve škole,

        Novoroční předsevzetí, Posílení pozitivních vazeb v kolektivu, Vina – co to je, když cítím vinu,

        Tolerance – jak se projevuje, Láska mateřská, láska k předmětům, kamarádská láska, Odvaha – kdo je

        odvážný, jak se projevuje, Charakteristika spolužáků – poznej podle popisu, Chyba – jak s ní pracovat,

        jak na ni reagovat, Hodnocení druhých a sebehodnocení – cítění spravedlnosti, Vztek, Kladné a

        záporné vlastnosti u lidí – jak reagovat na různé nálady, Jak se mi daří dodržovat pravidla aj.


         

        LOGIKA

        - Patří mezi disciplíny, které se v tradičních školách nevyučují samostatně. Jak můžeme zjistit

        z dostupných zdrojů, jde o termín s více významy. Slovo logika se běžně používá ve smyslu

        myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům. Logika je také formální věda, zkoumající právě onen

        způsob vyvozování závěrů.

        - Jako mnoho dalších věd vznikla logika coby součást filozofie a částečně takové zařazení stále platí.

        - Logika se výrazně rozvinula i v matematice, a tak je řazena i do matematiky. Některé části logiky mají

        blíž k filosofii, některé k matematice, proto se někdy rozlišuje matematická logika. Logika má

        prakticky důležité aplikace v informatice.

        - Na základě těchto souvislostí předmětu logiky s obory matematika a informatika jsme doplnili výuku

        matematiky o zájmové semináře Logika a Programování.

        - V hodinách Logiky a Programování rozvíjíme schopnosti žáků logicky myslet, řešit myšlenkovými

        postupy rozmanité logické úlohy aj.

        - Mimo tyto základní úkoly jsou tu i neméně významné cíle paralelní: děti se postupně trénují

        v koncentraci pozornosti, vytrvalosti, samostatnosti myšlení, v překonávání překážek, částečně i ve

        spolupráci. Posilují se i další psychosociální dovednosti, potřebné v budoucím studiu i v praktickém

        životě. Externí vyučující Martin Šefl, který tento předmět Logika a Programování učí již 4. rokem, je

        členem Mensy ČR a v dané oblasti je odborníkem.


         

        OBOHACENÍ

        - Speciální předmět, jeden z prvků, v němž se výuka rozšiřuje, prohlubuje a obohacuje o

        témata, činnosti a aktivity, které odpovídají kognitivní úrovni žáků a navazují na jejich zájmy a vnitřní

        potřebu dětí po hlubším poznávání různých oblastí okolního světa. Přínosem tohoto předmětu není

        jen získávání nových informací, ale podpora a rozvoj silných stránek dětí – především jejich nadání

        v kognitivní oblasti, v oblasti jejich zájmu.

        - V tomto předmětu žáci zpracovávají ročníkovou práci. Podle Laznibatové (2003) má být ročníková

        práce vyjádřením specifického zájmu dítěte, při kterém má hlavně ve vyšších ročnících vniknout

        hlouběji a šířeji do tématu (ne povrchně), dítě se má jejím prostřednictvím realizovat ve své

        dominantní oblasti.

        - Práce nemá být jen kompilátem, opisem odstavců z knih, ale dítě v ní má vyjádřit své vlastní

        postřehy. Téma se má výrazně odlišovat a neprolínat s probíraným učivem, nebo nad ním vytvářet

        výraznou nadstavbu. Formou výstupů ročníkové práce může být např. text s obrázkem A4, plakát,

        videonahrávka a popis, počítačová prezentace apod. Ročníková práce má být přehledná,

        prezentovaná autorem před auditoriem alespoň třídy, nejzajímavější práce v rámci celé

        školy.

        - Získané informace jsou prostředkem, ne cílem obohacení. Není smyslem se jen naučit nové poznatky,

        ale rozvoj žáka po stránce kognitivní a emocionální. Zároveň umožňuje široké využití

        mezipředmětových vztahů. V hodinách obohacení si žáci rozšiřují znalosti v oblastech, které si sami

        mohou zvolit. Díky tomu si rozvíjí schopnosti, dovednosti, upevňující vnitřní motivaci i osobnostní

        vlastnosti.


         

        MATEMATIKA HEJNÉHO

        - Hejného metodu jako velmi vhodnou pro nadané žáky doporučil do projektu ing. T. Blumenstein, touto

        metodou ostatně v současnosti vyučuje i většina zlínských základních škol. Naše zkušené vyučující

        tento názor rovněž sdílejí.

        - Několik našich p. učitelek absolvovalo kromě běžných kurzů k výuce této matematické metody i Letní

        školu Hejného matematiky, na níž mezi 12 výhodami tohoto způsobu práce bylo prezentováno:

        (vybíráme ilustrativně pouze několik úvodních bodů analýzy):

        Budování schémat: Dítě ví i to, co jsme ho neučili. Tato metoda posiluje schémata dětí, která

        mají v hlavě, ze schémat, která napojuje na sebe, vyvozuje konkrétní úsudky.

        - Práce v prostředích: Znají-li děti prostředí, nerozptylují je neznámé věci, úkol neobtěžuje

        neznámý kontext. Každé z 25 prostředí funguje trochu jinak. Tento systém je nastaven tak,

        aby zachytil všechny styly učení se a fungování dětské mysli, která je motivována k dalším

        experimentům.

        Prolínání témat – matematické zákonitosti neizolujeme. U jevů a pojmů zapojujeme různé

        strategie řešení, dítě si pak samo vybere, co mu lépe vyhovuje.

        Rozvoj osobnosti – podporujeme samostatné uvažování dětí. Při výuce učitel nepředává

        hotové poznatky, ale učí děti argumentovat, diskutovat a vyhodnocovat. Děti pak samy vědí,

        co je pro ně správné, respektují druhého, umí se rozhodovat.

        Vlastní tempo – díky gradovaným úlohám je výuka individualizována. Každý z žáků dosáhne

        na jednotlivé stupně náročnosti úkoly dle svých schopností.

        „Aha efekt“ – postupy nevysvětlujeme, necháme žáky si na „kouzlo“ přijít samotné. V tuto

        chvíli si můžeme být jisti, že tomu rozumí.

        Jiná role učitele – velmi důležitá charakteristika v tom smyslu, že učitel se musí upozadit. Být

        pozorovatelem, klást doplňující otázky, domlouvat se společně s žáky na pravidlech, např. jak

        budeme značit, jak budeme zapisovat, nechat plynout diskusi, která přirozeně bude mezi

        žáky probíhat, moderovat případné neshody.

        Názornost – většina prostředí je spojena s manipulací s pomůckami (krychlové stavby,

        geodesky, Biland, parkety) nebo pohybem těla (autobus, krokovací pás). Žák si může své

        tvrzení ověřit, většinou jej k tomu vyzve učitel, nebo ostatní žáci, kteří mají rozdílný názor na

        vyřešení problému. Žáci se často setkávají s úlohami, které mají několik řešení nebo nemají

        řešení žádné. Od 1. třídy se setkávají i se zápornými čísly, přirozeně s nimi umí pracovat.

        Zaujetí – mnohdy se setkáme s tím, že se žáci dokážou ponořit do problému natolik, že

        pracují i přes přestávku, nebo dobrovolně vypracují úkol, u kterého jsme zjistili možnost více

        řešení.